Červnová Třináctka s Dagmar Andrtovou-Voňkovou

4. května 2009 v 15:22 | L. |  Slávek Klecandr a Dagmar Andrtová-Voňková
Cyklus hudebních setkávání Slávka Klecandra (zpěváka a kytaristy skupiny Oboroh) a jeho hostů pokračuje. Druhý koncert cyklu v Komunitním centru v Praze 13 - Nových Butovicích je plánován na sobotu 13. června od 19.30, kdy hostem Slávka Klecandra bude písničkářka Dagmar Andrtová-Voňková, která je známá např. svým působením ve sdružení Šafrán.

Vstupné je jako obvykle dobrovolné, rezervace míst do půlnoci 12. 6. na mailu 13na13@centrum.cz.
Komunitní centrum sv. Prokopa, Praha 13 - Nové Butovice, Sluneční nám. Doprava - metro Hůrka.



Petr Střešňák v Perspektivách KT o Slávkovi Klecandrovi píše: "Kytarista a zpěvák, vůdčí osobnost folk-rockové skupiny Oboroh, vystupuje s hudebními přáteli i samostatně v nejrůznějších sálech naší země. Návštěvníci koncertů si přicházejí pro porci kvalitní hudby a silné textové poselství, pro zážitek vzácné spřízněnosti a posilu do všedních dnů. Zvláštní pozornost si zasluhují jeho texty. Právem lze hovořit o rockové poezii, o současné poezii. Klecandr básnivým jazykem, srozumitelným ovšem, bez houštin "neprůchodných" metafor, předkládá příběhy a pocity dnešního člověka. Texty jsou plné tázání a tísní, nesklouzávají však do dekadentních či nihilistických poloh, naopak - prosvítá v nich zakoušená oprávněnost křesťanské naděje."

Petr Dorůžka o Dagmar Andrtové-Voňkové v Reflexu mj. uvádí: "Dagmar Andrtová komunikuje tóny i slovy, které nevyřkne. Má tendenci všechno zhušťovat, snad proto jsou její věci tak fascinující, odlišné, a taky vzdálené televiznímu masovému publiku. Mluvit o jejím uměleckém návratu by bylo zkreslování skutečnosti - protože ona tu vždycky byla a je, ale především pro ty posluchače, kteří ji sami chtějí najít."
(celý článek najdete zde)

Jiří Moravčík o Dagmar Voňkové na stránkách vydavatelství Indies Scope mj. píše: Mnozí ji mají za experimentátorku, ale to označení nemůže nikdy vystihnout její přístup. "Stála jsem jednou na jevišti a neměla kam položit smyčec. A tak jsem ho pověsila za struny na krku kytary a povídala si s lidmi, když tu najednou se kolem mě začal rozprostírat zcela neznámý, úžasný zvuk. Kytara pověšena na krku se tlukotem mého srdce a dechem zvolna, sotva znatelně pohybovala a kmitající smyčec pak rozezvučel struny do onoho fascinujícího zvuku." Po čase sblížení se s ním, vzala paní Dagmar do rukou druhý smyčec, kterým už klasicky přejížděla po strunách. Takové skladby pak mají takřka nepopsatelnou a neopakovatelnou atmosféru, zvlášť ve spojení s nevšední zpěvaččinou poezií.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama