Spadl(a) Klec(andr) - na Sestry (Ram)Steinovy!

19. listopadu 2008 v 19:15 | Petra Horáková |  Slávek Klecandr a Sestry Steinovy


Téměř přeplněná horní místnost v KC sv. Prokopa hostila v nedělní večer 13. ledna v rámci nepravidelného cyklu Třináctého na třináctce další vydařený večer: folkrockový bard (a frontman skupin Oboroh a The Fork) Slávek Klecandr si tentokrát pozval pozoruhodné duo Sester Steinových. O vyměřený čas se oba muzikantské subjekty snažily rozdělit poctivě rovným dílem, takže Slávek představil svých (delších) skladeb méně, kdežto Sestry Steinovy svoje svižné a kratší písně zahrály ve větším počtu.

Kromě asi dvou nejznámějších (a nejoblíbenějších) zhudebněných žalmů 51 (Jako laň dychtí po bystré vodě) a 139 (Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě ) přidal Slávek Klecandr ještě jeden, nejnovější, č. 19 - Obloha hovoří o díle Jeho rukou... Při této písni jsem v úzké štěrbině okna za hrajícím interpretem mohla pozorovat tenoučký srpek měsíce na modročerném nebi... Dokonalá kulisa. Vítr a Poslední soud nás nikoho nenechaly na pochybách, že to, na čem opravdu záleží, bývá v hluku a koláži dnešního světa špatně vidět a slyšet. Syrová a výstižná poetika plná neskrývaných pocitů zmatku, marnosti i znechucení ale nikdy posluchače nenechává na pochybách, co dál - nikdy neskrývá víru v Boží dobrotu a velikost, která člověka zachrání. Tak se to na žalmistu ostatně sluší.... Vrcholem pro mě osobně pak byly dvě, řekněme kristocentrické skladby, které silně hovoří k lidskému srdci. Hořící dítě, které je tak trochu vzpomínkou na Vánoce, a Tělo: "Jedno křehké tělo, které se tu láme, prolomíme ticho, do úst si je dáme." Dlouho jsem nebyla u Večeře Páně, ale tohle byla, na mou duši, podobně silná a mystická zkušenost.

Sestry (Ram)Steinovy, jak se samy na začátek úsměvně představily, nejdřív chtěly, aby si publikum povídalo, než si vše na place nastaví a odzkouší, jinak že prý jsou hrozně nervózní. Živel a živel, na živo opravdu ještě na kvadrát. Teninké sametové hlásky jezinek bezinek a temné kytary, do kterých buší s punkerskou razancí...no prostě takový "maminkovský folk," jak samy Sestry podělily o svou škatulku hudební kritiky, do které je umístil jeden nešťastný recenzent, když hodnotil jejich poslední album Jen děcko se bojí. Hymnou tohoto žánru je opravdu divoká punk skladba Svatební - to musíte slyšet, to se nedá popsat. Jejich pohled na život je opravdu navýsost ženský (i mateřský), to je mi velmi sympatické. Nijak se nesnaží o vyváženost či spravedlnost, jsou autentické. Třeba klidně plynoucí píseň Štěstí je silná jen svým jednoduchým popisem a temnou kytarou, která v závěrečné pointě teprve dostane svůj plný význam: "Tak jsem to chtěla... tak jsem to chtěla... parťákem štěstí je - STRACH".
Sestry jdou rády proti proudu, aby posluchače vyburcovaly z pohodičky a donutily přemýšlet, neváhají zaujmout úplně opačnou, co nejkrajnější polohu, vymknuté z kloubů - člověku to nedá a láme si hlavu: "...a jak myslej zase tohle ?!" Jejich protest song je ironický, kousavý, bezprostřední, a tak i navýsost trefný - prostě do černého. Ano, myslím, že na černou barvu ty dvě dámy nedají dopustit - silným tématem jejich osobních písní jsou vnitřní boje s vnitřním nepřítelem, deprese a rozlady musejí znát důvěrně. Usnu: "... potřebuju pomoc a to mo-oc, potřebuju pomoc a to moc... potřebuju pomoc -."K peřejím: "Má duše ty neposloucháš, máš asi období vzdoru, a tak zatím každý den řítím se k peřejím na tom svým děravým voru."
Obliba v sarkastických polohách či nadsázce je u Sester Steinových tak častá, že pokud přednesou píseň, kde tento tón chybí (Ó jak jsi krásný můj milý.uvedena slovy: "prosím vás, to opravdu není ironie"), ocitám se na pochybách, jak mám takové číslo vlastně chápat.

Koncert byl příjemný také svým nekomerčním charakterem, jež se projevil i v takřka rodinném způsobu organizace: kromě dobrovolného (ale doporučeného) vstupného a nabídky koupě CD vystupujících umělců bylo možné přispět i místní Diakonii zakoupením drobných výrobků z jejich dílny.

Příště, 13. dubna, si Slávek pozve Františka Černého z Čechomoru... půjdete také? Já teda určitě!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama